Afghánistán - Lecyklopædia

afghanistan- mapa.jpg (218.9kB - 797×527px)

afghanistan- vlajka.jpg (4.3kB - 271×180px)

afghanistan- poloha.jpg (21.6kB - 250×250px)

afghanistan- krajina.jpg (62.9kB - 478×330px)

Afghánistán, Islámský stát Afghánistán, paštsky De Afghánistán Islámí Daulát, darijsky Dauláte Islámíje Afghánistán – vnitrozemský stát v horách Střední Asie; 652 225 km², 25,8 mil. obyvatel (1999), hustota zalidnění 40 obyv./km², hlavní město Kábul (700 000 obyvatel, 1993); úřední jazyk paštština a darijština, měnová jednotka 1 afghání (AFA) = 100 púlů. Administrativní členění: 31 provincií. – Kromě několika okrajových oblastí celý stát prostupuje horská soustava Hindúkuše, jehož nejvyšší vrcholky na severovýchodě přesahují výšku 7 000 m n. m. a jsou zaledněny (Nošak, 7 492 m n. m.). Afghánistán leží v subtropických šířkách, ale má suché, v horách drsné kontinentální podnebí s velkými denními i ročními rozdíly teplot. Srážek je velmi málo, roční průměry 50 – 300 mm, jen v horách na jihovýchodě až 800 mm. Řeky končí v okolních pouštích nebo v jezerech (pohraniční Amudar’ja, Hilmand, Herírúd). Stepní a pouštní rostlinstvo, jen v horách na severovýchodě lesy. – Mnohonárodnostní stát, nejpočetnější Paštunové (Afghánci, asi 55 %), Tádžikové (19 %) a Uzbekové (9 %). Jednotícím prvkem je islám (99 %, hlavně sunnité). Asi 12 % obyvatel kočuje. Urbanizace 21 % (1997). – Zaostalá agrární země s hospodářstvím rozvráceným dlouhotrvající válkou, jedna z nejchudších na světě. Obdělává se 12,4 % rozlohy, pastviny na 46 % území. Převažuje rostlinná výroba (obilniny, zelenina, bavlník), v horách chov ovcí a koz. Těžba zemního plynu, soli, polodrahokamů. Z průmyslu zejména textilní a potravinářský. Rozvinutá řemesla. Řídká dopravní síť. – Ve starověku součást perské říše; v 3. – 7. stol. součást říše Sásánovců, od 7. stol. islamizován, v 10. – 11. stol. první zmínky o Afgháncích, v 11. stol. centrum státu Ghaznovců, okolo 1221 vpád Čingischána; zpustošení Afghánistánu. 1747 vytvořen nezávislý Afghánský stát, 1773 rozdělen na 4 emiráty, v pol. 19. stol. znovu sjednocen. Po válkách s Brity a po afghánské krizi 1885 zůstal Afghánistán na zmenšeném území nezávislý. Emír Amanulláh vyhlásil 1919 – 20 reformy, které vedly k afghánské občanské válce. 1973 monarchie svržena a nastolena republika. 1978 se dostala k moci frakce afghánských komunistů. Sovětská vojenská intervence 1979 vyvolala ozbrojený odpor Afghánců a Sovětský svaz byl nucen 1989 stáhnout svá vojska. Od 1991vypukly boje mezi vítěznými frakcemi islámských frakcí. 28. 4. 1992 došlo k vyhlášení Islámského státu Afghanistán; v prosinci 1992 byl prezidentem zvolen Burhánuddín Rabbání; mocenský boj mezi jednotlivými frakcemi fundamentalistů však pokračoval dále; do konce roku 1998 islámské fundamentalistické hnutí Tálibán ovládlo takřka celou zemi. 26. 10. 1997 byl přijat nový oficiální název státu Afghánský islámský emirát. 8. 8. 1998 pak hnutí Tálibán učinilo rozhodný krok ke kontrole nad celou zemí, když dobylo město Mazáre Šaríf (bašta opozice).

Leccos - Afghánistán

Související hesla