Aglomerace, seskupení, nahromadění;
1. geografie,
sociologie seskupení vzájemně blízkých
sídel, kde jedno sídlo dominuje velikostí i významem (při relativní rovnocennosti dvou či více sídel se jedná o
konurbaci; srůstáním aglomerací a konurbací vzniká
megalopole). Aglomerovaná sídla jsou propojena všestrannými funkcemi a vztahy; typickým jevem je společný dopravní a komunikační systém, některé druhy služeb ap. Aglomerace obvykle vznikají neplánovitě, bez ohledu na správní
hranice, a sestávají z původně samostatných obcí a
měst, které postupným rozšiřováním vytvořily jeden funkční celek. Historicky se do velkých aglomerací koncentruje ekonomická aktivita, neboť v nich snadněji dochází k rychlé
cirkulaci finančních prostředků,
zboží a
pracovních sil a k velké
koncentraci průmyslových objektů a služeb, které vedou k
aglomeračním výhodám. Typickým příkladem velké evropské aglomerace je např.
Paříž či
Londýn se svým okolím, v ČR většina největších měst;
2. hutnictví spékání – souhrn fyzikálních, tepelných a chemických dějů. Směs
aglomerační rudy, jemnozrnného
koncentrátu, přísad a paliva (
koks) se před spékáním promíchává, vlhčí a ve sbalovacím bubnu
předpeletizovává. Aglomerace se průmyslově provádí v aglomeračních strojích s pohyblivým pásem (
roštem), v rotačních aglomeračních pecích, popř. ve výklopných pánvích. Roztavením jemnozrnných částic a natavením povrchu větších částic vzniká tavenina zabezpečující spojení do pórovitého spečence,
aglomerátu. Následuje drcení, třídění a chlazení. Výsledný výrobek je součástí vsázky pro
vysoké pece.
Související hesla
Ottův slovník naučný
Agglomerace (z lat.), shluknutí, skotoučení. –
Agglomerát, co v kotouč, v chumáč jest spojeno.
