Chrastava, město v severních
Čechách v okrese
Liberec, na
Lužické Nise; 5 900 obyvatel (1999). Průmysl textilní, strojírenský (výroba textilních strojů). – Město od roku 1535.
Barokní radnice (1646), kašna (1707).
Související hesla
Ottův slovník naučný
Chrastava: , chybně Kracov, Kracová, Krása (
Kratzau, chybně
Kratzen), starobylé průmysl. město v Čechách v Krkonoších na potoce Görsbachu, v hejt. libereckém, má 347 d., 2 ob. č., 3210 n. (1890), okr. soud, farní kostel sv. Vavřince ze století XIV., náleževší tehdy k dekanátu žitavskému, na hřbitově nový krásný kostel nákladem 100.000 zl. vystavěný, 5tř. ob. a 3tř. měšť. šk. pro chlapce a dívky, průmyslovou odbor. a pokrač. šk. pro chl., špitál, četn. stan., pš., telegr., telefon, žel. st. Saské st. dr. (Liberec-Žitava-Warnsdorf), měst. spořitelnu, pojišť. proti ohni, 3 přádelny na vlnu a přádelnu na bavl. odpadky, 2 tkalcovny, továrnu na lepenku a dřevitý cement, stavbu varhan, mlýn, knihtiskárnu a značný průmysl a obchod soukenický a plátenický. Nedaleko zřícenina Hamrštein. Kdy město založeno, neznámo. K r. 1212 připomínají se tu Gebhard a Jindřich bratří z Chrastavy a r. 1356 jmenuje se Chrastava jako místo s far. kostelem příslušné ke hradu Grabšteinu, kde později měšťané s rytíři sedávali na manském soudě. R. 1411 seděl na Chrastavě zvláštní hejtman. Za válek husitských město úplně spáleno a vydrancováno, tak že na dlouho zůstalo pusté (snad do r. 1512). Jiří Mehl ze Střelic vyprosil r. 1574 Chrastavským výsadu výroč. trhu a zlepšení erbu, rovněž r. 1581 nabyli různých svobod. Za reformace, když král. kommissař uváděl nového faráře, sběhli se sedláci a zkamenovali ho. Do té doby spadá i vystěhování se 149 nekatolických osob z města. Za války 30leté město vypleněno a vypáleno (1644).
Nynější znak z doby císaře Rudolfa vypisuje se takto: v modrém štítě stříbrnou zeď se 2 střílnami, otevř. branou, v níž dva škrabáky křížem přeloženy; nad věží labuť držící zlatý šíp pod dvěma rohy k pití. Chrastava jest rodištěm malíře Josefa Führicha. – Okres chrastavský má na 148,44 km2 20 pol. obcí, 3504 d a 264 ob. č., 24.506 n.; ze 25.488 přít. ob.: 24.615 katol., 732 evang., 56 ž., 85 jiného vyznání; z těch 12.245 muž., 13.243 žen. (1890).