Leccos - Colbert Jean Baptiste

Colbert Jean Baptiste , francouzský ekonom, právník a politik. Hlavní představitel merkantilismu za vlády Ludvíka XIV. (viz též colbertismus). Od roku 1651 ve službách kardinála Mazarina ovlivňoval státní záležitosti, 1655 generální kontrolor financí, 1658 státní tajemník v královském domě a tajemník námořních sil. Autor občanských, trestních, obchodních a jiných nařízení, která přispěla k sjednocení zákonodárství ve Francii. Podpořil vznik obchodních společností pro styk se zámořím a kolonizaci Kanady a Lousiany. V roce 1666 založil Akademii věd.

↓ text hesla v ottově slovníku

Odkazující hesla


Ottův slovník naučný

↑ nahoru
Colbert [kolbèr] Jean Bapt., marquis de Seignelay, státník franc. (*1619 v Remeši – † 1683 v Paříži). Jsa synem obchodníkovým byl rovněž vychován k stavu kupeckému, při tom však horlivě pracoval o zdokonalení svého vzdělání, až stal se písařem státního sekretáře Le Telliera, kterýž poznav veliké jeho schopnosti, vymohl mu místo u kardinála Mazarina. Tento státník záhy věnoval Colbertovi důvěru svou a svěřiv mu správu svých financí, radil se s ním i o důležitějších záležitostech soukromých a státních. Colbert zatím ustavičně doplňoval své vědomosti a nabyl i právnického vzdělání. Umírající Mazarin jej vřele doporučil králi, a vskutku po pádu vrchního intendanta financí Fouqueta, k němuž sám mnoho přičinil, stal se prvním rádcem královým vedlé Le Telliera, později pak vedlé markýza de Louvois. S tímto však nikdy se neshodoval, poněvadž výbojné plány Louvoisovy velice překážely reformám Covým, nesoucím se ku zjednání rovnováhy finanční a k docílení blahobytu. Při tom Colbert byl velmi oddaným podpůrcem největšího absolutismu a úplné centralisace správy. Maje starý titul generálního kontrolora financí, stal se členem rady ministerské a spojil v rukou svých mnohé vysoké a výnosné úřady; bylť vrchním intendantem král. staveb, nejv. pokladníkem král. řádů, gener. ředitelem umění a manufaktur a zastával ministerstvo námořnictví. V úřadech těchto zjednal si veliké zásluhy o hospodářský rozvoj Francie. Především chopil se rázně reformy finančního zřízení ve Francii, jehož stav při nastoupení Colbertově byl žalostný. Značnou čásť příjmů státních pohltilo ohromné množství úředníků (přes 45 000), protože správa finanční v tísních pomáhala sobě prodejem nově zřízených míst služebních. Státní berně nebyly stejnou měrou rozvrženy; pro různý způsob vybírání, časté anticipace, výkupy, privileje, malversace úředníkův i pachtýřů tísnily poplatnictvo ohromně a vynášely státní pokladně málo. Cla vybírána netoliko na hranicích říše, nýbrž i na hranicích jednotlivých provincií. Colbert zmenšil značně počet úřednictva, zjednodušil způsob vybírání berní, zrušil mnohá cla uvnitř státu vybíraná, spojiv více provincií ve spojená celní území. Zmenšil daň přímou, nazvanou taille, která se vybírala buď jako pozemková, buď jako daň z příjmu. Rozsáhlým vyšetřováním navráceny státu značné sumy, zpronevěřené úředníky a pachtýři. Ovšem také užil prostředků libovolných i násilných k nápravě financí. Dekretováno zmenšení úroků ze státních dluhův až o 2/3; závazky státu ku placení rent, pokud vznikly po r. 1656, prohlášeny za neplatny, jestliže se neprokázalo, že majitel renty na kapitál něco splatil Právní kommisse, zřízená ku zkoumání státních závazků, ochotně rozhodovala ve prospěch pokladny státní. Colbert dodělal se znamenité nápravy ve finančním pořádku a řádného účtování. Zvýšiv značně výtěžek zmenšil břímě; že nedocílil úplné rovnováhy v příjmech a vydáních, bylo více vinou výbojných válek, ku kterým ustavičně radil Louvois a které Ludvík XIV., dychtě po slávě. rád podnikal. Proto Colbert nucen k okamžitému rozmnožení státních příjmův opět chápati se mnohých prostředků, jež dříve zatracoval: dluhův, anticipací a prodeje sinekur. Znamenité zásluhy zjednal si Colbert i podporováním věd, umění, zřizováním akademií; za něho provedena kodifikace občanského, trestního, obchodního, námořského i koloniálního práva. Vycházeje se stanoviska, že hlavním zdrojem blahobytu jest množství drahého kovu v zemi, podporoval hornictví a průmysl, zavedl mnohé druhy fabrikace ve Francii, činil opatření k rozmnožení vývozu, ztížil dovoz vysokými cly; avšak chtěje zvelebiti průmysl potlačil hospodářství polní, zapověděv vývoz obilí. Zřizoval pro zámořní obchod kompagnie, podporoval kolonisaci a rozmnožil obchodní i válečné loďstvo. Za něho vystavěn Jižní průplav (Canal du midi). hda.