Dřeviny,
lignae,
holoxylae – víceleté
rostliny se zdřevnatělým stonkem, který nese obnovovací
pupeny na nadzemních dřevnatých
prýtech. Dělí se na
polokeře (
suffrutex), vytrvalé rostliny se zdřevnatělou spodní částí prýtů, jejichž vrcholové části zůstávají bylinné a nepřezimují; keříky (
fruticulus), drobné keře hustě větvené nízko nad zemí (např. vřes, borůvka);
keře (
frutex), dřeviny celé zdřevnatělé a větvené již od báze (prutnaté, metlovité, jednokmenné i vícekmenné);
stromy (
arbor) a
liány. Podle výšky se rozlišuje: stromek (
arbor parva) do 7 m, nízký strom (
arbor nana) 8 – 15 m, středně vysoký strom (
arbor mediocris) 16 – 25 m, vysoký strom (
arbor alta) 26 – 50 m, velmi vysoký strom (
arbor altissima) vyšší než 50 m. Podle dalších kritérií se rozlišují dřeviny jehličnaté a listnaté, opadavé a neopadavé (vždyzelené), podle užitkovosti se rozeznávají dřeviny lesní a dřeviny ovocné, podle oblastí výskytu dřeviny tropické, subtropické a dřeviny mírného pásma, severní polokoule ap., podle původu v dané oblasti dřeviny původní (
autochtonní) a zavedené (
introdukované). Podle využití se dřeviny dělí na okrasné, výplňové,
solitérní atd. Dřeviny jsou jedny z nejdůležitějších organismů na Zemi, jejich přirozené porosty (např.
lesy) jsou mnohde závěrečným stadiem sukcese (viz též
sukcese ekologická), výsledkem vztahů mezi
klimatem,
substrátem a živými
organismy. Živé sbírky dřevin se nazývají
arboreta. Studiem dřevin se zabývá
dendrologie.
Související hesla
Ottův slovník naučný
Dřeviny (
plantae lignosae) zvou se rostliny, jejichž několikaletá neb i mnoholetá nadzemní osa jest dřevnatá a co rok vývojem nových výhonů se prodlužuje i rozvětvuje a obyčejně teprve po několika létech jest květo- a plodonosná. Dle toho, trvá-li olistnění více let, nebo trvá. li jen po dobu vegetačního období, rozeznáváme dřeviny vždy zelené od letně zelených. Dle tvaru vzrůstu rozdělujeme dřeviny ve stromy (
arbores), jež za normálních poměrů vyvinují jediný peň, nahoře v korunu se rozvětvující, a v keře (
frutices), jejichž osa již u zpodu se rozvětvuje v silné větve. Dle výše kmenu rozdělují se stromy na stromy I. velkosti od 50 – 20
m, II. velkosti 20 – 10
m a III. velkosti 10 – 5
m. Keře mají větve buď přímé neb pnoucí se, otáčivé a plazivé. Přímé keře rozdělují se dle výše: ve velké (5 – 3
m), prostřední (3 – 11/2
m) a malokře 11/2 – 1/3
m. Polokře (
suffrutices) jsou malé, nízké křovité dřeviny, jejichž plodné osy trvají jen po jednu dobu vegetační, neplodné dřevnatí a po několik let trvají, jen na zpodu se rozvětvujíce. Polokře jsou též přímé a plazivé. Dle vzrůstu jsou dřevinyrychle rostoucí (olše, bříza, topol, vrba, akát, modřín, borovice) a pomalu rostoucí (jeřáb, jabloňovité, javor, jasan, buk, habr, dub. lípa, cembrovka, smrk, jedle a zvláště tis); dle chování se dřevin k světlu slunečnímu jsou dřeviny světlomilovné (sosna, bříza. modřín) a stínomilovné (buk, jedle, tis); dle zakořenění: plocho zakořeněné (smrk) a hluboko zakořeněné (dub, sosna).
Zkr.
