Emanace, vyvěrání;
1. filozofie tradiční latinský
ekvivalent řeckého výrazu perilampsis, jímž
Plótínos vyjadřoval vyzařování jednotlivých stupňů bytí z božského Jednoho (Viz též
novoplatónismus). Motiv emanace užíván bez přímého jazykového vyjádření v řecké filozofii již dříve, zvláště u
stoiků a
Filóna z Alexandreie;
2. chemie proces vznikání prvku v plynném
skupenství při
radioaktivním rozpadu látky v tuhém skupenství (
radiová,
thoriová,
aktiniová emanace);
3. psychologie vyzařování psychické energie.
Související hesla
Ottův slovník naučný
Emanace (z lat.), výron, vyroňování, vyzařování, ve významu pak užším vyroňování světa a věcí z prabytosti čili boha Podle názorů takových není svět dílem božím a nestvořen, nýbrž z boha vyplynul. Objevuje se stejně v náboženských názorech orientálních jako v některých soustavách řeckých filosofů.