Generál1. vysoká vojenská hodnost;
2. představený některých církevních řádů (dominikánů, jezuitů) nebo společností s
jurisdikční pravomocí.
Související hesla
Ottův slovník naučný
Generál (z lat.
generalis, povšechný, všeobecný), franc.
officier général, ital.
generale, rus., angl. a něm.
general, nazýval se po zařízení stálých vojsk v XVI. věku nejvyšší vůdce polní. Nyní jest generál příslušník skupiny důstojnické nejvyššího stupně, velící menšímu nebo většímu tělesu vojskovému, složenému ze všech druhů zbraní (hlavních: pěchoty, jízdy, dělostřelectva, po případě i výpomocných), pročež musí býti vojensky vzdělán všeobecně, všestranně, netoliko jednostranně, obmezeně na jeden druh zbraně. S počátku měli jednotlivé druhy zbraně své generály, jako na př. generál dělostřelectva slul polním zbrojmistrem (něm.
Feldzeugmeister, což dnes značí pouze nejvyšší pod polním maršálkem stupeň generálský ve vojscích rakouském a druhdy i bavorském, týž stupeň, co sluje ve vojště pruském generál pěchoty (
General der Infanterie). Starší názvy stupňů generálských jsou generální polní strážmistr (něm.
Generalfeldwachtmeister), nynější generál major; generální ubytovatel (franc.
Quartier-maître-général, něm.
Generalquartiermeister, nynější náčelník celého generálního štábu; náměstník generála (franc.
lieutenant général, něm.
Generallieutenant) zastával nejvyššího vojevůdce v jeho nepřítomnosti nebo, jako ve vojště francouzském, nazýval se tak sám vojevůdce nejvyšší jako zástupce nejvyššího pána válečného, t. j. panovníka; nyní znamená generallieutenant v německém vojsku druhý stupeň generálský zdola, co ve vojště rakouském polní podmaršálek. Generaloberst slul ve vojscích něm. vrchní generál druhu zbraně, čemu podobným byl za Napoleona I. ve francouzském vojsku
colonel général. Generálen chef, nejvyšší velitel vojska v poli činného, generalissimus, vrchní velitel všech vojsk celého státu; oba v dobu války s velikými pravomocmi zcela mimořádnými, mnohdy v zemi nepřátelské až diktátorskými. Nyní jsou stupně generálů od nejnižšího do nejvyššího v následujících vojscích tyto: Rakouské a ruské: Generalmajor, franc.: Général de brigade, italské: Maggiore generale, anglické. Major general, německé: Generalmajor; velí brigádě, výjimkou divisi. Rak.: Polní podmaršálek (Feldmarschalllieutenant), rus.: General-lejtnant, franc.: Général de division, ital.: Tenente generale, angl.: Lieutenant general, něm.: Generallieutenant; velí divisi, po případě sboru armádnímu. Rak.: Polní zbrojmistr (Feldzeugmeister), rus: Polnyj general, ital.: Generale d'armata, něm.: General der Infanterie, Gen. der Cavallerie, Gen. der Artillerie; velí sboru armádnímu, po případě armádě. Rak: Polní maršálek (Feldmarschall), franc.: druhdy maréchal de France, něm.: Feldmarschall; velí armádě. Odznaky jsou: v Rakousku značně jiný úbor: světlozelený chochol na dvourohém klobouku premovaném, kabátec světlomodrošedý, v gale bílý s červenými výložky, pro prýmy sotva viditelnými, zpodky černé s pruhy červenými, v gale červené s pruhy zlatými, pak poněkud jiné než u štábních důstojníků prýmy zlaté na rukávech valně širší, nejvýznamnější zlatý pás polní. Stupně vyznačeny na prýmu límcovém stříbrnými hvězdičkami: jednou u generál majora, dvěma u podmaršála, třemi u polního zbrojmistra. Maršálek má na výložcích místo prýmů zlaté vyšívání a nemá žádné hvězdičky. V Rusku mají generálové šapky z bílé beránčiny a náplecníky celé zlaté; na těchto generámajor hvězdičky dvě, generálejtnant tři; polnyj generál nemá hvězdičky žádné. Ve Francii a v Německu liší se generálové většími náplecníky, na nichž němečtí se liší dle stupňů hvězdičkami, podobně jako v Rusku. V Italii mají generálové zvláštní přílby s velikými chocholy bílými a na výložcích z černého aksamítu, u ohbí ruky prýmy dle stupně jeden, dva a tři. Mimo to, že velí generálové oddílům a sborům vojskovým, příslušejícím jejich stupni nebo pevnostem, bývají zaměstnáni v ministerstvě vojenství jako ministři, náčelníci odborů a oddílů, v generálním štábě, ve štábech dělostřelectva a hradebnictva atd. Ve Francii a ve Španělsku slul druhdy velitel galejního loďstva generálem.
FM.
Generál řádu (superior generalis) nazývá se nejvyšší představený některých řádů duchovních (na př. jesuitů), jemuž v třetí a nejvyšší instanci přísluší dohled a vedení členů dotyčných řeholí. Generála volí generální kapitola buď doživotně nebo na jistý čas (obyčejně na 3 roky), načež náleží papeži volbu potvrditi. Generál řádu svolává každé tříletí řádnou, někdy mimořádnou generální kapitolu, na níž se rozhoduje o věcech týkajících se celého řádu. Generál jest vždy podřízen a zodpověden jen papeži a z pravidla sídlí v Římě. Generálové řádu mají jako biskupové na všeobecném sněmu církevním rovněž hlas rozhodný (votum decisivum). dk.