Gracián y Morales Baltasar, španělský spisovatel a filozof; člen
jezuitského řádu. Odklonil se od oficiální
scholastiky ke
konceptismu. Jeho tvorba ve stylu konceptismu představuje jeden z vrcholů literárního baroka. Svou koncepcí suverenity myslitele ovlivnil
A. Schopenhauera. Vedle filozoficko-didaktických
traktátů je autorem rozsáhlého
alegorického románu
Kritikon, vyjadřujícího jeho pesimistické pojetí života.
Související hesla
Ottův slovník naučný
Gracian [-ádsi-] Baltasar, spis. špan. (*1584 v Calatayudu v Aragonii – †1658 v Tarazoně), studoval v Huesce, vstoupil do řádu jesuitského a stal se na konec rektorem kolleje tarragonské a tarazonské. Ze spisů jeho, jež uveřejněny jsou většinou pod jménem bratra jeho Lorenza ze Sevilly, jsou nejdůležitější:
El héroe (Huesca, 1630), o výchově reka;
Oráculo manual (t., 1637), rukověť životních pravidel;
El Politico Don Fernando el Católico (Zaragoza, 1641), chvalozpěv;
El discreto (Madrid, 1646), mravoučného rázu;
El criticón (t., 1650 – 64, 3 sv.), alleg. malba lidské společnosti a lidského života v románové formě;
La agudeza y arte de ingenio (Huesca, 1649), návod, jak dosíci vybraného slohu a jak vyniknouti dobrým tónem ve společnosti. Gracian má význam ve špan. písemnictví jako tvůrce zvláštního slohu a vkusu, slohu barokního, vyumělkovaného, přebroušeného, příliš slavnostního, nabubřeného, temného, jinotajného a ostrovtipného. Uvedl prósu do týchž drah jako Gongora verš. Způsob jeho (»
estilo culto«, umělý sloh,
gracianismus) ovládl brzy v XVII. a částečně i XVIII. věku nejen literaturu špan., nýbrž i italskou, franc. a něm., do kterýchž jazyků Gracian záhy jest přeložen. Jinak byl Gracian duch pronikavý, bystrý, badavý; pozorování jeho jest smělé, aforistické, myšlénky bohaté a šťastné leckdy i ve výrazu. Výbor děl jeho uveřejněn v Madridě r. 1664 ve 2 sv. a často později, naposledy t. r. 1773. Sv. 65. »Bibl. de autores españoles« přinesl tři jeho práce.
Šld.