Hřensko, obec v severních Čechách v okrese
Děčín, na soutoku
Labe a
Kamenice; 230 obyvatel (1999). Pohraniční obec a letovisko, turistické východiště do národního parku
České Švýcarsko. Silniční a říční hraniční přechod do Německa, říční přístav na Labi. Nedaleko Hřenska nejnižší bod ČR v místě výtoku Labe z republiky (115 m n. m.).
Související hesla
Ottův slovník naučný
Hřensko (
Herrnskretschen, dříve
Horneskretschen), far. ves při ústí Kamenického potoka do Labe v Čechách, v hlubokém údolí na hranici česko-saské, 113
m. n. m., v hejt. a okr. děčínském; 107 d., 652 ob. n. (1890), kostel sv. Jana Nep., 2tř. šk., vedlejší finanční úřad II. tř., četn. stanice, pš., telegr., přístaviště česko-saské paroplavby (Litoměřice-Ústí. Děčín-Drážďany), továrna na barvy, umělecký mlýn s pilou, 3 panské mlýny s pilami. Sem náleží Kamenice Suchopárná a Prebischtov. Zde soustřeďuje se značný obchod se dřívím. Hřensko jest nejnižší bod království Českého, kde vytéká Labe do sousedního Saska; zdejší pískovcové skály tvoří čásť česko-saského Švýcarska. Krajina, velice romantická, bývá za letní doby hojně navštěvována turisty. Původně stála tu jen pod horou »Horniche◁ pohraniční krčma, náleževší tehdy k panství děčínskému. Teprve v XVI. stol. počali zdejší obyvatelé okolí osazovati a tak během času povstalo několik samot, které spojily se později v osadu. R. 1596 prodal Haubolt ze Staršedlu již ves Hřensko Antonínu ze Solhauzu, jenž ji připojil k Benešovu. R. 1786 postaven tu kostel a rok na to zřízena lokalie, která r. 1857 povýšena na faru.
