Jan Křtitel, 1. pol. 1. stol., prorok v Palestině, postava z
evangelií, Ježíšův předchůdce, obnovitel prorocké služby v izraelském společenství. Podle evangelií hlásal pokání a jako jeho znamení ponořoval kajícníky do vod Jordánu. Ježíš se tomuto obřadu též podřídil (přitom byl na něj seslán Duch sv.) a Jan ho označil za beránka Božího, který snímá hříchy světa. Popraven na příkaz
Heroda Antipy. Na učení Jana Křtitele (pozměněné a ovlivněné gnózí) dodnes navazuje
mandejská církev v deltě
Eufratu a
Tigridu.
Související hesla
Ottův slovník naučný
Jan Křtitel, nejznamenitější osoba Starého zákona, již od proroků předpověděná. Narodil se v Hebroně z rodičů letných, z rodu kněžského pocházejících, Zachariáše a Alžběty. Zázraky provázely jeho narození. Archanděl Gabriel zvěstoval narození jeho Zachariášovi při službě boží zaměstnanému, jakož i jméno budoucího syna a jeho působení. Zachariáš nevěřící poselství božímu byl potrestán tím, že byl němým až do dne, ve kterém obřezán byl syn jeho, jemuž dáno bylo jméno Jan Již v lůně matky dle učení církve katolické od hříchu prvotního osvobozen, byl sv. Jan Nazirejcem a prožil celý život v přísné askesi. Po způsobu proroků St. zákona odebral se na poušť, aby se připravil k úřadu budoucímu, k němuž Bohem byl povolán. Když byl stár 30 let a tím dle názoru židovského k zastávání úřadu učitelského způsobilým, počal kázati, vybízeje lid k pokání a přípravě na blížícího se Vykupitele. Zvláště důrazně kázal proti špatným názorům národa židovského, jakoby Židé tím, že od Abráháma pocházejí, o něco přednější byli. K velikému úspěchu, o němž samo Písmo sv. svědčí, přispěla zajisté zevnější podoba Janova. Bylť oděn šatem prostým ze srsti velbloudí a pásem koženým a živil se nejnuznější stravou, kobylkami a lesním medem. Tím stalo se, že mnozí k němu přicházeli vyznávajíce hříchy své, a Jan pak je křtil v Jordáně je potápěje. Odtud jméno Křtitel. Křest sv. Jana upomínal sice na povinnost pokání činiti a připravovaI na křest Kristův, nicméně však účinků křtu Kristova neměl. Sv. Janu dostalo se vyznamenání, že, ač zdráhal se, pokřtíti musil i Pána Ježíše. Tím, že tak účinně připravoval lid na příštího Vykupitele a výslovně naň ukázal slovy; »Ejhle beránek boží«, nazývá se též Předchůdcem Páně. Horlivost, s jakou plnil úkol svůj, stála jej život. Když totiž Héródes Antipas, vladař čtvrti galilejské a perejské, se ženou bratra svého Filipa cizoložně žil a od Jana pokárán a za odstranění pohoršení žádán byl, byl Jan vsazen do žaláře a o narozeninách Héródésových sťat. Památku Stěti sv. Jana Křt. slaví církev 29. srpna a, čehož u jiných svatých není, též i narození jeho 24. června. Sv. Jan požíval ode dávna v Čechách veliké úcty. Srv. Köhler, Johannes der Täufer (Halle, 1884).
dk.