Jezuité v Čechách a na Moravě, církevní řád Societas Jesu (
Tovaryšstvo Ježíšovo) působící v duchovní správě,
misiích a kazatelství, zaměřený na výchovu mládeže a badatelskou činnost (viz též
jezuité). V českých zemích od roku 1556 z iniciativy
Ferdinanda I. Habsburského zde založili kolej u sv. Klementa na Starém Městě pražském (
Klementinum), která fakticky v roce 1562, de iure 1616, získala charakter
univerzity. Univerzita i kolej v
Olomouci založena v roce 1566. Do 1618 vzniklo ještě pět kolejí s gymnázii (Brno,
Jindřichův Hradec,
Český Krumlov,
Chomutov,
Kladsko), které byly finančně dotovány zejména katolickou
šlechtou. Kazatelskou a pedagogickou činností jezuité významně posílili pozice katolicismu, využívali zejména
mariánský kult a uctívání zemských
patronů i dalších svatých, pořádali poutě,
procesí, slavnosti, divadelní představení. 1. 6. 1618 stavovskými direktory vypovězeni. Po bitvě na
Bílé hoře rozhodující sila
rekatolizace; získali důležité pozice ve vyšším školství (aplikovali zde účinný pedagogický systém). Unijním dekretem
Ferdinanda III. Habsburského spojena s klementinskou kolejí v roce 1654 někdejší
utrakvistická univerzita v Praze (viz též
Univerzita Karlova). Do pol. 17. stol. vznikly další koleje a rezidence v Čechách (v
Jičíně, v
Kutné Hoře, v Praze na Malé Straně a Na Novém Městě, v
Hradci Králové,
Litoměřicích,
Klatovech,
Chebu,
Březnici a 1756 v Doupově), na Moravě v
Jihlavě,
Znojmě, v
Uherském Hradišti (původně v
Kroměříži), v
Telči a v
Opavě. V roce 1623 zřízena samostatná česká provincie. Jezuité významně ovlivnili tvářnost
barokní kultury v českých zemích. Kromě kazatelské a školské činnosti se uplatnili jako
misionáři, byla jim svěřena
cenzura knih. Vyvíjeli rozsáhlou stavební činnost (Klementinum, chrám sv. Mikuláše na
Malé Straně, poutní kostely na Sv. Hoře u
Příbrami, ve
Staré Boleslavi, v
Bohosudově, v Tuřanech u Brna, v Lužích u
Chrudimi). Věnovali se literární činnosti, zvláště na poli duchovní poezie (
B. Bridel),
homiletiky,
hagiografie, školního dramatu. Významně zasáhli do nejrůznějších odvětví vědy (filozof a teolog
R. de Arriaga, matematik a astronom V. Stansel, matematik a fyzik
J. Stepling). Značnou pozornost věnovali
historiografii. Jejich interpretace českých dějin ostře protireformační, s důrazem na slavnou minulost Čech (
B. Balbín). Hromadné ničení nekatolických knih během jezuitských misií zasadilo české kultuře citelné ztráty. Mimořádné mocenské postavení, jehož dosáhli v českých zemích i jinde, vyvolávalo vůči nim averzi, a to i v katolických kruzích, jež zesílila s nástupem
osvícenství. V roce 1773 řád papežem zrušen, jeho jmění v českých zemích připadlo studijnímu fondu. Zrušení řádu usnadnilo šíření osvícenských idejí a bylo doprovázeno posílením státního vlivu ve vyšším školství. V roce 1853 jezuité činnost v českých zemích obnovili (v mnohem menším rozsahu než před 1773). K jejímu dalšímu přerušení došlo 1950, k nové obnově po roce 1989.
Související hesla