Karibské moře, okrajové moře
Atlantského oceánu mezi pobřežím Střední a Jižní Ameriky a
Antilami; 2,75 mil. km
2, max. hloubka 7 680 m. Dno Karibského moře je rozčleněno na tři pánve: Venezuelskou na východě (hloubka až 6 060 m), Kolumbijskou na jihozápadě (až 4 535 m) a Yucatánskou na severozápadě (až 4 950 m). Teplota vody 25 – 29 °C, slanost 34 – 37 ‰, příliv do 1 m. – Významná těžba ropy ze
šelfů laguny Maracaibo a
Venezuelského zálivu a u
Trinidadu. Námořní trasy přes
Panamský průplav.
Související hesla
Ottův slovník naučný
Karíbské moře, též Antillské moře, středozemské moře okeánu Atlantského, prostírá se v rozloze 3,039.174
km2 mezi severním pobřežím Jižní Ameriký, jihových. břehem Střední Ameriky a ostrovy Antillskými, které oddělují je na severu od zálivu Mexického, s nímž souvisí průlivem Yukatanským mezi ostr. Kubou a poloostr. Yukatanem, a na sv. a vých. od širého okeánu Atlantského, do něhož vedou široké průlivy: Windwardpassage mezi ostr. Kubou a Haiti a Monapassage mezi Haiti a Puertorikem, pak celá řada úzkých průtoků mezi Malými Antillami. – Průliv Yukatanský 120
km široký jest do 2130
m hluboký, kdežto největší hloubka ve Windwardpassage obnáší 1450
m, průměrná pak 1300
m, takže ostrovy Kuba a Haiti spojeny jsou podmořským hřbetem oddělujícím od sebe hlubší vody oceánu Atlantského a moře Karíbského. Tento hřbet tvořen jest skalami korálovými a roztříštěnými korály, kdežto dno Karíbské moře,ho maríbské moře, složeno ve větších hloubkách veskrze z hlenu pteropod. Mnohem mělčí než oba průlivy předešlé jest Monapassage jen do 475
m hluboká, protože mezi ostr. Haiti a Puertorikem prostírá se podmořské plateau, na němž spočívají i Malé Antilly, oddělené od sebe rovněž jen mělkými úžinami. Od ostr. Antillských přibývá v moři Karíbské moře,ém hloubky neobyčejně rychle, takže mezi ostr. Sv. Tomáše a Sv. Kříže obnáší přes 4500
m. Mezi Jamaikou a ostr. Haiti činí největší hloubka 2200
m, průměrná 1830
m, zato mezi Jamaikou a pobřežím Moskytů prostírá se obsáhlá mělčina jen asi 500–800
m hluboká, kterou rozděluje se Karíbské moře, maríbské moře, na dvě pánve, menší západní a větší východní. V západní části táhne se od zálivu Honduraského na s. od Jamaiky až k jejímu vých. cípu velmi hluboké podmořské údolí, dosahující na j. od ostrova Grand Caymanu hloubky 6270
m (Bartlettova hlubina) a mající ještě na východ. svém konci mezi zálivem Santiago de Cuba a Jamaikou hloubky 5490
m. Pánev východ. má dno velmi pravidelně do středu prohloubené, takže největší její díl střední zaujímá úval hluboký v průměru 4000
m s největší hloubkou 5201
m (hlubina Curaçao). – Ježto Karíbské moře, maríbské moře, souvisí s okeánem Atlantským průměrně jen do hloubky 1300
m pod povrchem tohoto okeánu, musí míti vrstva vody od této hlubiny až ke dnu sáhající stejnou průměrnou teplotu, kterážto teplota obnáší 4.2° C i na dně hlubiny Bartlettovy. Tutéž průměrnou teplotu má i voda zálivu Mexického ve větší hloubce, takže vlastní zdroj tepla proudu Golfového nutno hledati v moři Karíbské moře,m proti širému okeánu uzavřeném. Průměrná teplota povrchové vodní vrstvy zjištěna ve Windwardpassage na 26.1° –27.2° C, u ostrovů Kajmaních na 25.4° –26.7° C, v průlivu Yukatanském na 27.8° C. – Karíbské moře, maríbské moře, leží v oblasti nejsilnějšího passátu, který vane zde od listopadu do června téměř přímo od vých., ač ovšem na pobřeží Vel. Antill a pevniny americké vanou zároveň místní větry zemní a mořské. Od července do října trvá doba dešťů, v níž vanou nepravidelné větry západní a jihozáp. a kdy východně od Malých Antill vznikají zhoubné orkány západoindické, jichž maximum připadá na srpen. – Proudění vody v Karíbské moře,m moři ovládá západní proud zvaný Karíbský, pokračování to proudu Guyanského a tvořící hlavní větev severního rovníkového proudu okeánu Atlantského, který vniká sem mezi ostr. Trinidadem a pevninou jihoamerickou. Při pobřeží tvoří se protiproudy, které mezi Kubou a Jamaikou proudí velmi silně k vých., kdežto na pobřeží venezuelském a v zálivu Darijském zjištěn protiproud slabší. V obou průlivech mezi Vel. Antillami panuje v lednu až dubnu pod vlivem silného passátu mocné proudění jihozápadní, které v ostatních měsících stává se nepravidelnějším a slabším, přecházejíc často docela i v proudění severozápadní. Ostatně i zde jsou při pobřeží menší protiproudy místní. V průlivu Yukatanském proudí voda z Karíbské moře,ho maríbské moře, silně na sz. do zálivu Mexického, v němž vyvinuje se pak proud Golfový. – Karíbské moře,ým maríbské moře,m položena jest kabelová trať Sv. Tomáš-Trinidad na jv. a Kingston-Colon na jz.V ohledu světové plavby jest Karíbské moře, maríbské moře, důležito jako klíč ku břehům středo- a jihoamerickým i západoindickým.
Tšr.
