Leiden, město v západním Nizozemsku; 117 000 obyvatel (1997). Průmysl hutnický,
chemický aj. Obchodní středisko. Univerzita (1575), vědeckovýzkumné ústavy. Historické památky. – Původně
římská pevnost Lugdunum Batavorum, později hrad, pod ním ve 12. stol. vzniklo město; ve 14. – 17. stol. zde bylo významné středisko soukenictví. V roce 1807 byla část města zničena výbuchem lodi s nákladem střelného prachu.
Související hesla
Ottův slovník naučný
Lejda, hollandsky Leijden, něm. Leyden, starověké Lugdunum Batavorum, m. v nízozem. Jižním Hollandsku, na St. Rýnu (Oude Rijn), 10 km od moře, stanice žel. trati AmstrdamRotterdam, má 45.958 ob. (1892). Jest starobylého vzhledu (ohrazeno, 8 bran), s krásnými, dlouhými ulicemi, z nichž zvl. Breedestraat dělí je ve dví. Lejda má četné historické památky, zvl. starobylé chrámy (1 katolický), 2 nemocnice, invalidovnu, dům společnosti krásných umění a věd, jest sídlem obchodní komory, má universitu (zal. 1575) s bohatou knihovnou (na 14.000 rukopisů, namnoze unik, 350.000 sv.), 2 observatoře, četné ústavy vědecké, kollej theologickou, proslavené museum ethnografické (japanské a malajské věci), přírodovědecké, archaeologické a botanickou zahradu. Z budov zvl. památných jsou: goticky chrám sv. Petra, městská radnice, arsenál a starý hrad. Na blízku útulný zámeček Endeglers, v němž sídlil delší čas Descartes. Značný dříve průmysl nyní poklesl. Nejlepšímu jménu však těší se posud výroba známého lejdského plátna. Vedle toho kvete výroba mýdla, voňavek a j. Obchod rovněž upadá. V Lejdě narodili se Lukáš z Lejdy, Gerard Dow, van Veen, anabaptisté Munschenbrock a Jan Lejdský, anthropolog Petr Camper, orientalista Dozy. EMa. – Lejda jest město velmi staré, ačkoliv identifikace její s římským Lugdunum Batavorum není zcela bezpečna. Ve středověku slula Leithis a tvořila až do r. 1420 zvláštní purkrabství; teprve potom sloučena s hrabstvím hollandským. Na počátku nového věku proslula památným obležením za povstání nízozemského, v němž r. 1572 přidala se k Vilémovi Oranienskému. Pro důležitou polohu obléhali ji Španělé od 31. říj. 1573 do 24. bř. 1574, načež po krátkém přerušení obklíčili město v kv. ihned zase podruhé. Avšak měšťané bránili se přese všechnu zoufalou nouzi o potraviny vedením purkmistra Adriana van der Werff s neobyčejným hrdinstvím až do říj., kdy Vilém osvobodil je protržením hrází. Lejda se pak rychle zotavila z pohrom za obležení utrpených a dodělala se v XVII. stol. kvetoucím průmyslem velikého blahobytu. Za vlády francouzské (1795 – 1813) nastal úpadek, zaviněný především kontinentálním systémem, který zmařil rozkvět městského průmyslu; nad to zničena 12. led. r. 1807 velká čásť města výbuchem lodi s naloženým prachem.
