Ložisko nerostných surovina) přírodní
akumulace nerostných surovin, která je za určitých technologických a ekonomických podmínek zužitkovatelná; b) antropogenní (technogenní) ložisko nerostných surovin, na jeho vzniku se podílí člověk; c) průmyslové ložisko nerostných surovin, je-li prozkoumané a vyhovuje-li současným požadavkům
těžby, úpravy a využití suroviny; v zastaralých
báňských legislativách patřilo k průmyslovým ložiskům i technické vybavení
dolů a
odvaly. Ložiska nerostných surovin se dělí na rudní, nerudní a ložiska
kaustobiolitů. Vznikají v
zemské kůře, popř. ve svrchním
zemském plášti (tzv. ložisko nerostných surovin endogenní), nebo při zemském povrchu (ložisko nerostných surovin exogenní). Podle vzniku se dělí na magmatická, hydrotermální, metamorfogenní, sedimentární (včetně chemogenních a biogenních), hydrogenní a zvětralinová (supergenní). Podle tvaru jsou nejčastějšími typy ložisek nerostných surovin tělesa
izometrická (pně,
žilníky, hnízda, kapsy), tělesa deskovitá (vrstvy, lože,
sloje a
žíly, které mají velmi rozmanité tvary a průběh),
čočky, sloupcovitá a trubicová tělesa (rudní sloupy, komíny,
sopouchy, trubice) a kombinace těchto tvarů. U ložisek nerostných surovin se stanovuje zejm. mocnost, plošný rozsah a úklon.
Související hesla