Methan, metan –
1. hornictví důlní nebo bahenní
plyn. Vznikl při prouhelňovacím procesu organické hmoty. V dolech, kde se v nadloží slojí vyskytují nepropustné vrstvy hornin, je methan absorbován v uhelné hmotě a uzavřen v okolních horninách sloje (plynující doly). Je lehčí než vzduch, bez chuti a zápachu, hoří namodralým plamenem. Při obsahu 5 – 14 % methanu ve směsi se vzduchem tvoří výbušnou směs, která při styku s otevřeným plamenem vybuchuje. Koncentrace methanu v důlním ovzduší se snižuje
větráním a
degazací. Viz též
důlní větry;
2. chemie CH
4, bezbarvý plyn, který za normálního tlaku kapalní při –161,5 °C a tuhne při –182,5 °C. Nejjednodušší
alkan. Pro své vysoké spalné teplo je důležitým energetickým zdrojem a důležitou chemickou surovinou (výroba sazí, vodního plynu, acetylenu).
Související hesla
Ottův slovník naučný
Methan jest nejjednodušší možný uhlovodík
CH4, prvý člen nasycených uhlovodíků či paraffinů. Poznán byl už Voltou (1778) v plynech z bažin vystupujících. S methanem se v přírodě setkáváme na četných místech. Proudí ze země ve velkém množství spolu s ostatními uhlovodíky řady methanovové při pramenech petrolejných. Bývalé posvátné ohně v Baku jsou hořící směs methanu s parami petrolejnými. Rovněž uniká methan ze sopek bažinných (na př. Bulganak na Krymu), z bahen močálů a bažin (plyn bahenní). Zprovází některé prameny minerálné, zejména tryskající z půdy sopečné, uniká z fumarolů toskánských i z ložisek solných (Stassfurt, Vělička), kde obsažen jest v dutinkách krystallů solných. V ložiskách uhelných bývá, často i pod vysokým tlakem, uzavřen v dutinách, odkud při nakopnutí mocně fičí (plyn báňský) a dává pak se vzduchem smíšen t. zv. »třaskavé povětří«. Přirozený methan nutno pokládati za konečnou zplodinu rozpadu složitých látek uhlíkatých. V plynech bahenních jest původ jeho kvašení cellulosové, kde buničina rostlinná se štěpí v jednodušší produkty vlivem mikroorganismů, podobně se tvoří v plynech střevních. V plynech báňských vznikl pochodem podobným do jisté míry suché destillaci. Jeť methan pravidelnou součástí zplodin suché destillace četných látek organických, dříví, rašeliny, uhlí, petroleje a j., tak že vždy jest přítomen ve svítiplynu, a to v množství tím větším, čím vyšší teploty užito při přípravě. V laboratoři připravujeme methan (nikoli zcela čistý) pálíce suchý octan sodnatý s natronovým vápnem. Zcela čistý methan získáme, rozpustivše methyliódid v éthylalkoholu a přidavše poměděný zinek. Reakce se zavede několika kapkami kyseliny sírové. Methan jest plyn bezbarvý, bez chuti i zápachu, oproti vzduchu 0,558 hutný. Při – 11° kapalní tlakem 180° atmosfér, zkapalnělý vře při – 152° (za tlaku 74,9
cm), v nejhlubších teplotách tuhne. Ve vodě rozpouští se málo (as 0,03 obj.), poněkud více v alkoholu (as 0,5 obj.). Zapálen byv hoří plamenem nesvítivým. Jinak jest methan látka chemicky velmi stálá, jen silným okysličujícím prostředkům podléhající. S chlórem ve svitu slunečním reaguje snadno, nahrazuje postupně vodík za vodíkem atomem chlóru. První ze vznikajících produktů jest chlórmethan.
CH3 Cl čili methylchlórid.
O. Šc.