Mosul, arabsky Al-Mawşil – město v severním
Iráku na
Tigridu; 571 000 obyvatel (1990). Správní středisko
guvernorátu Ninive. Hospodářské a tržní centrum oblasti. Početné
kurdské obyvatelstvo. Zpracování zemědělských produktů. Průmysl petrochemický, potravinářský. Dopravní křižovatka; mezinárodní letiště. Muzea, univerzita (1967). – Starověké osídlení v blízké Ninive. Mosul byl založen na místě
asyrské pevnosti, na počátku našeho letopočtu osídlen
křesťany. V roce 641 dobyt
Araby, ve 13. stol.
Mongoly, 1918 – 26 okupován Brity.
Související hesla
Ottův slovník naučný
Mosul, hl. m. vilájetu a sandžaku t. jm. v asijském Turecku (Mesopotamie), na 36 1/2° s. š. a 43° v. d. G., na pr. bř. Tigridu, vystavěné amfitheatrálně na pahorcích a svazích nízké hornatiny Džebel Džubilá, má asi 61.000 ob., z nichž 48.000 muhamm., 10.000 křesťanů (3500 Chaldejců, 3400 Jakobitů a 3100 katol. Syrů), 3000 židů a asi 200 Evropanů. V obvodu 10 km jest město obklíčeno hradbami, domy jsou z cihel a kamene (»mosulský mramor«), ulice jsou úzké a špatně dlážděné, v horní části města rozkládají se zahrady, na j. za hradbami leží předměstí s přístavem a ještě dále k j. lázně se sírnými prameny. Přes Tigris, šir. 250 m, vede most kamenný a loďkový, na levém bř. řeky zdvihá se planina, na které stálo Ninive. Podnebí města jest výstřední, v létě velmi horké, v zimě studené a dešťnaté, nicméně pokládán jest Mosul za město zdravé. Jest zde 29 mečet a klášterů, 22 medress, 13 křesť. kostelů, 2 knihtiskárny, vládní a dominikánská, 18 knihkupectví, 20 jircháren, 35 barvíren a 135 mlýnů. Škol jest 77 muhamm. s 1950 žáky, 16 křesť. s 1515 ž. a 1 židovská se 40 žáky. Mosul měl dříve veliký význam průmyslový. Zejména vyráběly se zde jemné tkaniny (mušelín), vyvážené do celého světa, dnes však většina látek dováží se sem z ciziny, kdežto v městě samém provozuje se jen nepatrné jirchářství a barvení koží a výroba zboží filigránového. Dosti čilý jest obchod s kožemi, bavlnou, ovocem, duběnkami, obilím a j., ačkoliv mu velmi škodí nejistota okolních cest dopravních ohrožovaných Kurdy a Beduiny. Ve městě sídlí francouzský konsul. Vilájet mosulský jest ohraničen na s. vilájetem diarbekírským a vanským, na j. bagdádským, na z. sandžakem zorským a na v. Persií a má plochu 75.700
km2. Horami prostoupeny jsou jeho krajiny severní a východní, tvořící čásť hornatiny kurdistánské, kde přítoky Tigridu (Vel. a Malý Zab a j.) protékají ve hlubokých soutěskách. Naproti tomu na j. a z. zasahuje do vilájetu stepnatá pláň, prostírající se mezi Eufrátem a Tigridem jako nejsevernější čásť Mesopotamie v užším slova smyslu, v jejíž písčinách ztrácí se několik říček dříve, než dostihnou Eufrátu. Vilájet protéká v celé jeho délce od sz. k jv. Tigris. V horách vilájetu jsou ložiska mědi, leštěnce stříbrného a zlata, v nichž v minulém století se pracovalo na účet státu, která však byla opuštěna následkem špatné správy. Rovněž nezužitkována jsou ložiska kamenného uhlí, za to hojně se dobývá síry, asfaltu, auripigmentu, pískovce a mramoru v lomech u Mosulu. Na pr. bř. Tigridu jest přes 1000 solných pramenů, ve stepi pak 6 rozsáhlých slatin, s jichž solí vedou rozsáhlý obchod kočovné kmeny. V okolí Mosulu jest řada minerálních pramenů, zejména sírných. Podnebí jest zdravé, zvláště podél Tigridu, sníh v rovinách padá velmi zřídka, v horách však jest ve vyšších polohách pravidelný, horka letní dosahují +42°C zejména při palčivém větru zv.
sam. – Obyvatelstvo páčí se na 300.280, z nichž jest 248.380 muhammedánů (93.000 kočovných Arabů, 80.000 arabských Syrů, 46.180 Kurdů, 16.000 Turkmenů, 12.200 Šabaků a 1000 Hamavandů), 30.000 křesťanů (18.000 Chaldejců, 7000 katol. Syrů a 5000 Jakobitů), 6000 židů, 14.000 Jezidů a 1000 Sarlijů. Kromě toho jest zde asi 700 Peršanů, 80 Armenů a 100 evangel. v Mosulu. Škol jest 211 se 6685 žáky, z nichž 175 škol muhamm. se 4190 žáky. Orba se ve vilájetu stále rozšiřuje, neboť kočovné kmeny začínají se usazovati na stepi mezi Eufrátem a Tigridem a na planině a údolí ř. Vel. a Malého Zabu. Průměrná roční sklizeň plodin polních obnáší 80.415
t a to: 30.000
t pšenice, 35.000
t ječmene, 600
t rýže, 280
t kukuřice, 1000
t bobů, čočky a hrachu, 1000
t tykví, 1830
t melonů a dýní, 2665
t třešní, švestek, fíků, broskví, ořechů a mandlí, 1800
t hroznů, 1800
t pomorančů, 1580
t tabáku, 660
t oliv, 620
t datlí, 800
t granátových jablek, dále bavlny, konopí, lawsonie, sesamu, skočce, chřestu, špenátu, bramborů, jablek, kašťanů atd. Dobytka počítá se do 2 1/2 mill. kusů a to: 1,600.000 ovcí a koz, 500.000 skotu, 260.000 koní, 90.000 velbloudů, 16.000 mezků a 6000 oslů. Lesů skutečných není. Dříví dodávají v malém množství-zalesněné bařiny u Mosulu a podél Vel. Zabu, kde loví se také něco zvěře. Průmysl býval dříve na vysokém stupni, avšak levné výrobky evropské zničily jej téměř úplně, takže obmezuje se dnes jen na výrobu některých vzácných a drahocenných tkanin, hrubých látek vlněných i bavlněných a na přípravu koží a barvířství. Obchod vilájetu páčí se (1897) na 19,666.382 fr., z čehož 14,083.075 fr. připadá na vývoz a 5,583.307 franků na vývoz. Vyvážejí se zvířata, kože, plodiny zemědělské, mramor, pískovec atd. většinou po vorech do Bagdádu, dovážejí pak se průmyslové výrobky z Cařihradu, Anglie, Německa, Rakouska, Francie. Umělých cest dopravních není, takže veškerá doprava děje se po cestách přirozených, schůdných pro karavany soumarů, z veliké části pak po vorech na Tigridu. Vilájet dělí se na 3 sandžaky (Mosul, Šehrizor a Sulejmanijé) se 17 okresy (
kaza) rozdělenými na 28 nahijí s 2314 osadami. Mostarský sandžak zaujímá přes polovici vilájetu a rozkládá se na j. od vlastního Kurdistánu v úvodí Tigridu a Vel. Zabu, jehož hlavním přítokem v pr. je zde Gházir. Oba břehy Tigridu až do stoku s Vel. Zabem jsou vzdělány a plodí hojně pšenice, ječmene, bobů, sesamu a bavlny, v bařinách severních roste rýže a na svazích hor rozkládají se zahrady, vinice a tabákové plantáže. Na j. od hor Sindžarských prostírá se na pr. bř. Tigridu step obývaná kočovnými a pastýřskými kmeny arabskými. Obyvatel jest 159.680 (Arabů, Jezidů, Kurdů, Turkmenů, Sabaků, Sarlijů, Chaldejců a Syrů) v 811 osadách.
Tšr.