Nikaragua, Nikaragujská republika, španělsky República de Nicaragua – stát ve Střední Americe ležící mezi
Karibským mořem a
Tichým oceánem; 131 812 km
2 (včetně vodních ploch), 4,8 mil. obyvatel (1998), hustota zalidnění 36 obyv. /km
2, hlavní město
Managua (864 000 obyvatel, 1995); úřední jazyk španělština, měnová jednotka 1 zlatá córdoba (NIC) = 100 centavů. Administrativní členění: 15
departementů a 2 autonomní oblasti . – Povrch tvoří na západě příkopová propadlina s jezery
Nicaragua a
Managua, která je obklopená pásmem činných i vyhaslých sopek
Kordiller (až 2 438 m n. m.). Častá zemětřesení. Pobřeží Karibského moře je nížinné,
lagunové, lemované
korálovými útesy. Největší řeka San Juan vytéká z jezera Nicaragua.
Tropické pasátové podnebí s dostatkem srážek. Roční průměrná teplota je 26 °C, úhrn srážek činí 2 000 – 6 000 mm. Území pokrývají tropické deštné pralesy s cennými dřevinami a savany. – Obyvatelstvo tvoří
mestici (69 %), běloši (17 %), černoši (9 %) a
indiáni (4 %). Náboženství
římskokatolické (89 %), dále
metodisté,
baptisté. Přirozený přírůstek obyvatel 2,8 % ročně (1997). Střední délka života mužů 63 let, žen 68 let (1996).
Negramotnost 34 %.
Urbanizace 63 %. – Rozvojový
agrární stát.
Hrubý domácí produkt 410 USD/obyv. (1997). Z ekonomicky aktivních obyvatel pracuje v zemědělství 42 %, v průmyslu 17 %. Obdělává se 10 % území, pastviny zaujímají 42 %, zalesněno 25 % plochy. – Pěstuje se kukuřice, fazole,
maniok , zele
nina, tropické ovoce, kávovník, cukrová třtina. Chov skotu, prasat, koní. Rybolov. Těžba dřeva. Průmysl petrochemický, textilní, potravinářský (cukrovary, zpracování masa, kávy). Doprava železniční i silniční, letiště. Přístavy Corinto, Puerto Cabezas. – Od roku 1522 byla Nikaragua součástí španělské koloniální říše. V roce 1821 získala nezávislost, v letech 1821 – 39 ve Středoamerické federaci. V letech 1912 – 33 byla okupována USA. Od roku 1927 odpor proti okupaci vedený generálem
A. C. Sandinem. V letech 1936 – 79 vláda rodiny
Somozů. V 80. letech levicová vláda (stav občanské války). V roce 1990 zastavení bojů, pluralitní volby. – Nikaragua je republika v čele s prezidentem. Zákonodárným orgánem je jednokomorové Národní shromáždění (93 poslanců, funkční období šest let). Poslední volby se konaly v říjnu 1996. Prezident Arnoldo Alemán (* 23. 1. 1946).
Související hesla
Ottův slovník naučný
Nicaragua [nika-], republika středoamerická mezi 10° 45' a 15° 6, s. š. a 83° 10' a 87° 35, z. d, hraničí na sev. s Hondurasem, na vých. s Karibským mořem, na jihu s Costarikou, na záp. s Tichým okeánem, zaujímajíc 123.950
km2. Povaha půdy. Lze rozeznávati celkem tato 3 území: 1. sev. planinu se sklonem k Atlantskému pobřeží, 2. střední nížinu s oběma velikými jezery a 3. pohoří, které tvoří rozvodí, na zap. od jezer se sklonem k Tichomoří. Charakteristická jest tektonická puklina, táhnoucí se od zálivu Fonsekova k jihových., která dřive snad byla vyplněna zálivem Tichého okeánu a z níž vyhrnuly se sopečné massy, které vytvořily onu řadu sopek, táhnouci se od zálivu Fonsekova až k ostrovu Ometepeku v jezeře Nicaragujském: Ometepec 1538
m na ostrově t. jm., potom na pevnině Momotombo 1850
m, Telica 1072
m, Vieso 1692
m, Coseguina (výbuch r. 1835) a j. Popel, láva, rapilli, těmito sopkami vychrlené, nasypaly tuto rovinu jezerní. Mezi jezery Nicaragujským a Managuou malý, žhavou vodou naplněný Masaya. Pobřeží mezi oběma jezery a Tichým ok. je tak nízké, že dle projektu má průplav Nicaragujský překročiti rozvodí u přístavu Brito jen ve výši 46
m. Ještě r. 1867 vznikla sopka Nuevo sev.-záp. od Leonu, 60
m vys., která byla v činnosti asi 17 dnů; před tím r. 1880 po prudkých otřesech země vznikla nová sopka asi 50
m vys.; zároveň stoupla voda v jezeře Nicaragua a zaplavila břehy. Toto a častá zemětřesení, poslední 27. dub. 1898, dokazují, že dosud zde působí vnitrozemské tektonické síly. Sev.-vých. od tektonické pukliny vyznačené řadou sopek a s ní souběžně táhne se hlavní pásmo Kordiller, rovněž sopečnaté, které spadá k moři Karíbskému velikou planinou, protkanou četnými řekami. Pro pásmo to jest význačné řetězové složení, chybějí zde úplně rozsáhlé vysočiny, jaké nalézají se v ostatních středoamer. státech. Jen obě hornaté provincie Segovia a Chontales mají krásná, vysoká údolí s mírným podnebím. Střední výše Kordiller v Nicaragui asi 1500
m. Nejvyšším bodem Nicarague jest sopka Momotombo 1830
m. – Z řek Rio Coco (dříve R. Segovia nebo Wanks) tvoří sev. hranici a jest na 230
km pro malé parníky splavná až k ústí, které jest ucpáno; San Juan odtéká z jezera Nicaragujského, jest jižní hranicí proti Costarice a už od San Jerónimo pro čluny splavný. Ostatní řeky: Sisin, R. Grande, Bluefields a j., končí se velikými pobřežními lagunami; do Tichého okeánu tekou Estero Real a Rio Negro. – Podnebí. Nicaragua leží zcela v kraji passátu, i v době dešťů převládá passát. V suché roční době jest skvostné počasi; u Rivas na př. vystoupí teploměr v poledne zřídka výše než 28 °C a v noci spadá na 20 °C. V pobřežních krajích atlantic. je podnebí vlhké, ale náleží k nejzdravějším ve střední Americe. Doba dešťů trvá od května do října. Přece však vyskytuje se zde »fiebre perniciosæ, zimnice zvláště přistěhovalcům nebezpečná. – V rostlinstvu jsou tu zastoupeny četné druhy bohaté tropické vegetace Kolumbie i charakteristické typy mexické. Patrný je rozdíl mezi svahy Tichomoří a Karíbského moře; uprostřed v centrálním horstvu světlé lesy cedrové (
Bombax,
Cupania a j.), mezi nimi trnité mimosy. Na záp svahu lesy bohaté palmami (druhy
Bactris,
Geonoma); mezi nimi strom Mahagoni (
Switenia Mahagoni); tam, kde ustupují lesy, počínají savanny; tu a tam dominuje vysoká »ceibæ, pod jejíž ochranou bujejí tropické rostliny. Třetí pás vegetační tvoří pobřežní planiny (de la mer du Sud), to jest kraj úrodný, zdravý; vadou jeho je, že leží na straně vydané škodlivým větrům západním, známým námořníkům pode jménem »papagayos«. Kraj rukou lidskou přeměněn v zahradu. Půda, ač sopečné povahy, jest úrodna, pokryta jsouc tučnou vrstvou vegetační. Rozsáhlé lesy poskytují hojně stavebního dříví, barevných dřev a důležité léčivé byliny; význačný jest strom
Tecoma sideroxyton, jehož dřevo jest tvrdé jako ebenové, má zlatobarevné květy, jimiž zdaleka září; gummovník je téměř vyhuben. – Zvířectvo jako v Guatemale a Mexiku; puma a jaguar pobíhají bambusovým houštím, veliká stáda divokých kanců jsou předmětem lovu Indiánů; z ptactva nádherné druhy Colurus, ze hmyzu obtížní moskyti, mravenci (
oecodoma), ničitelé stromů lesních. – Obyvatelstvo: Nicaragua jest státem míšenců, mezi nimiž 90.000 ladinů (míšenců bělocha a Indiánky), 25.000 zambů (míšenců z černocha a Indiánky), 50.000 mulatů; vedle toho 9000 černochů, 15.000 bělochův a asi 100.000 Indiánův. Uhrnná čísla pro obyvatelstvo Nicarague velmi se rozcházejí, od 380.000 – 500.000. Sídlí zde tudíž 3 – 4 ob. na 1
km2. Indiáni v Nicaragui náležejí ke kmeni Choluteca jako v Hondurasu, ale užívá se jména Chorotega. Řeč jejich »nahuatl« ustoupila nyní obcovací řeči španělské, obohacené výrazy mexickými. Pro evropské dobyvatele a přistěhovalce byl nejvhodnějšírn kraj mezi jezery a Tichomořím, kde také vzniklo nejvíce osad špan. Duševní vzdělání dosud na nízkém stupni, silně trpělo stálými politickými zmatky. V Leonu, Managui a Granadě jsou tři vyšší školy; v 1020 obecných školách roku 1894 napočteno 20.000 dětí. Vyznání římsko-katolické převládá, ale dovolena svoboda vyznání; v territoriu Mosquito je protestantská obec o 33.000 členech. – Plodiny: Dlouho k nejcennějším produktům náležely vzácné druhy dřev (ze stromů svrchu uvedených), sarsaparilla, ipecacuanha a jiné léčivé byliny. Nyní zkvétá zemědělství jakožto hlavní zaměstnání obyv. Vzmáhá se pěstění banánů, kávové plantáže měly r. 1892 rozlohu 30.000
ha a sklizeno 6
1/
2 mill.
kg. Káva, tabák a všechny druhy evropského obilí daří se i v krajích výše položených. Mezi jezery a Tichomořím jsou veliké plantáže cukrové třtiny, indiga, kakaa; tabák pěstován je hlavně v dep. Masaya. Vše to podporuje vláda udílením odměn za vzorné plodiny; dále snaží se vláda povznésti hospodářský stav země povoláváním inženýrův a zemědělských odborníků z ciziny, kteří by prostudovali povahu půdy a označili plodiny vhodné ku pěstování. Poněvadž rozvoji zemědělství vadil i nedostatek kapitálu za přiměřený úrok, byly zřízeny r. 1889 Banco de Nicaragua a Banco Agricola Mercantil, čímž poměry se zlepšily tak, že míra úroková klesla s 18% na 12%, což obé platí pro půjčku zajištěnou. Podobně snaží se vláda zlepšiti dopravnictví. – Bohatých dolů je dosti, avšak dolování samo jest ještě velmi primitivní; nejlépe jsou zřízeny doly u Chontales, náležející anglické společnosti. Nářadí a stroje potřebné k dolování dovážejí se ze Spoj. Obcí sev.-amer. a z Evropy. – Průmysl jest dosud v začátcích, omezuje se na vyrábění hliněného zboží, pletení sítí (hlavně Indiáni v Masayi vyrábějí sítě různého způsobu). Podobně i obchod jest dosud neveliký. Dovezeno r. 1897 za 10
1/
2 mill. marek, vyvezeno za 12
1/
3 mill. marek. Hlavním předmětem vývozu jest káva; vývoz barevných a vzácných dřev poklesl pro nerozumné hospodářství s lesy; r. 1900 vyvezeno kávy za 250.000, zlata za 113.726, gummy za 103.605, dříví za 57.178, kůže za 31.238, dobytka za 35.000 lib. sterl. Dováží se zboží bavlněné, železné, ocelové, skleněné, mouka, papír, prach, olovo, nábytek, stroje, mýdlo a lihoviny. Téměř dvě pětiny všeho dováží Velká Britannie, potom Spoj. Obce sev.amer., Německo a Francie. Budoucí pokrok jak průmyslu, tak hlavně obchodu závisí na uskutečnění projektovaného průplavu Nicaragujského. Ústava z 11. čce 1894: Zákonodárný sbor skládá se ze 24 členů volených ze 12 provincií na 4 roky; kongress (poder legislativo) shromažďuje se každoročně v lednu na 90 dní. V čele vlády president s moci exekutivní, volený na 4 roky (nejméně 25letý); od února 1898 – 1902 presidentem je generál J. Santos Zelaya. Ministerstvo vnitřní (gobernacion), vnější, války, financí. Zemské barvy: modrá-bílá-modrá; znak: v modrém poli vystupuje 5 vrcholků, za nimi na žerdi červená čapka svobody, v pr. nahoře zlaté slunce. – Finance: Jednotkou mincovní jest peso (= 100 centavos nebo 8 reales) = 4,8 K, ale de facto jen 2,4 K (centavos raženy jsou v Sev. Amer. ze
3/
4 mědi a
1/
4 niklu). Mimo to obíhá i mince sev.-amer. Příjmy státní (r. 1896 – 97) 4,688.061, vydání 3,852.750 lib. st. Stát. dluh vnitřní r. 1898: 7,500.000 pesos, vnější 99,286.030 lib. st. Státní monopol na lihoviny, tabák a střelný prach činí dvě třetiny všeho příjmu; třetinu cla na dovoz a poplatek za porážený dobytek. R. 1887 zal. úvěrní ústav »Banco Agricola Mercantil«. Míry a váhy od r. 1893 metrické (dříve starošpaněl.). – Armáda skládá se ze stálého kontingentu 1200 mužů, z reservy s 10.000 a z národní gardy s 5000 muži; každý domorodec od 18 – 45 let má brannou povinnost. Železnice spojuje Corinto s Leonem a Moabitou a Managuu s Granadou (asi 146
km celkem). R. 1894 v celém státě jen 54 pošt., 59 telegrafních úřadů, délka telegr. drátu 2006
km. Kabel v S. Juan del Sur spojuje rep. se Sev. a Již. Amerikou. Do hlavního přístavu Corinto plulo 50 lodí o 39.520
t. Dějiny: Když Gil Gonzales Dairla objevil Nicaraguu, stala se tato intendanturou španělského gener. kapitanátu Guatemaly a r. 1821 odtrhla se od Španěl, r. 1823 byla jedním z pěti Spoj. států středoamer., které však se rozpadly už r. 1839 a od r. 1840 jsou jevištěm občanských válek. Teprv r. 1848 má Nicaragua ústavu a zákonitou vládu s presidentem v čele. Dlouhé spory o hranice mezi Nicaraguou a Costarikou ukončeny byly rozhodnutím presidenta Spojených Obcí r. 1888. V téže době Nicaragua přiznala Costarice právo súčastniti se při kontrole stavby průplavu Nicaragujského. V r. 1893 vzniklo povstání v republice, president Sacaza padl, nastaly vnitřní rozbroje, které ukončil r. 1894 generál Santos Zelaya, a tu z vděčnosti národ zvolil jej presidentem. R. 1898 rozpadla se »Veliká republika středoamerická« (Republica Mayor de Centro. America), sestávající z konfederovaných států Honduras, Nicaragua a Salvador, a od té doby jest Nicaragua skutečně neodvislá. – Srv. Squier, Nicaragua (N. York, 1852); Lévy, Notas geográficas y económicas sobre la república de Nicaragua (Paříž, 1873); Wetham, Across Central America (Londýn, 1877); Pector, Etude économique sur la République de Nicaragua (Neuchâtel, 1893).
Hzk.
