Plyn zemní, druh
kaustobiolitu, který náleží buď do skupiny přírodních
uhlovodíků, nebo do skupiny
uhlí (
karbonský zemní plyn). Přírodní bezbarvá směs nejjednodušších uhlovodíků (hlavně
alkanů, např.
methan) a dalších plynů (
dusík,
helium,
oxid uhličitý,
sirovodík, včetně vzácných plynů, např. helium). Plyn zemní se nachází v podzemních ložiskách, často v souvislosti s ložisky
ropy nebo
uhlí; podle biogenní (organické) teorie vznikl plyn zemní (obdobně jako ropa a uhlí) z nahromaděných rostlinných nebo živočišných zbytků jejich biochemickou a následnou geochemickou přeměnou za účinku vysokých tlaků, teplot a
katalytického vlivu hornin. Zemní plyn vzniká složitými rozkladnými a přestavbovými procesy z organické příměsi v
sedimentech. Rozlišuje se suchý plyn (s obsahem 98 – 99 % methanu) a vlhký plyn (85 – 95 % methanu). Zbytek ve vlhkém plynu (10 – 15 %) tvoří
ethan, méně než 2 % bývá dusíku, oxidu uhličitého a vyšších uhlovodíků. Plyn se zvýšeným obsahem
inertitů má asi 60 % methanu a zvýšený podíl dusíku nebo oxidu uhličitého. Vykazuje vůbec nejnižší výhřevnost. Karbonský zemní plyn vzniká při prouhelňování
slojí. Plyn zemní je ekologicky nejpřijatelnější
fosilní palivo a mimořádně významná chemická surovina. Viz též
plyn.
Související hesla