Slapy1. geofyzika periodické změny
tíhového pole Země způsobené
gravitačními účinky
Měsíce a
Slunce a periodickými změnami jejich vzájemné polohy. Za
hypotetického předpokladu tuhé Země obě tato tělesa na ni působí svou přitažlivostí, ovlivňují velikost
tíhového zrychlení a tvar hladinových ploch. V situaci, kdy Slunce, Měsíc a střed Země leží v jedné přímce, nastávají maximální slapové účinky, a to v místech, kde tato přímka protíná zemský povrch. Slapové účinky Měsíce jsou přibližně dvojnásobné než účinky Slunce (zdvih hladinové plochy vlivem Měsíce je 35,6 cm, vlivem Slunce 16,4 cm). Vzhledem k
elasticitě Země dochází k její deformaci; max. zdvih zemské kůry je 20 cm. Slapové deformace jsou doprovázeny ztrátou energie systému Země – Měsíc vlivem vnitřního tření (slapového tření), a proto vzrůstá délka dne (přírůstek asi 1s za 100 000 let) a nepatrně se zvětšuje vzdálenost Země – Měsíc. Výrazněji působí slapy na vodní hladiny oceánů (viz též
příliv,
odliv) a na zemskou atmosféru, kde je pozorováno periodické kolísání
tlaku vzduchu;
2. zoologie stupně, na kterých se pěstují
ústřice v trsech pro konzum.
Související hesla
