Substance1. farmakologie účinná látka
léčiva;
2. filozofie základ věcí a jevů; trvalá a neměnná složka či stránka
jsoucna (
podstata,
hypostáze). Něco soběstačného, co nevyžaduje něco jiného ani pro svou
existenci, ani pro své vysvětlení. Nositel nahodilých a proměnných přívlastků, vlastností. Původně pojem blízký pojmu
subjekt, v
novověku Bůh, věc myslící a věc rozprostraněná (
R. Descartes) - z tohoto pojetí se pak ponechává pouze Bůh (čili příroda- viz
panteismus,
B. Spinoza), nebo pouze věc myslící (
Já,
J. G. Fichte), nebo pouze věc
látka (
hmota). V dalším vývoji dochází ke kritice pojmu substance pro jeho statičnost (
F. Nietzsche,
H. Bergson) a k nesubstančnímu pojímání světa (
A. N. Whitehead,
Z. Fišer). Celý novověk je tak podle H. Rombacha překonáním antického a středověkého pojmu substance. Viz též
esence,
akcidens.
Související hesla