šupiny,
zoologie plochý útvar na povrchu těla zástupců různých skupin
obratlovců. Podle původu se rozlišují šupiny vzniklé z
mezodermu (tvoří pokryv těla většiny ryb) a šupiny vzniklé z
ektodermu (vyskytují se u plazů); a) u ryb jsou šupiny škárového původu (viz též
škára); na jejich stavbě se podílí i pokožka. Šupiny primitivnějších skupin ryb mají kosočtverečný tvar; podle složení se dělí na ganoidní, na povrchu kryté lesklým
ganoinem (např. u jeseterů), a na vývojově pokročilejší šupiny kosmoidní, kryté látkou podobnou zubnímu emailu, pod níž leží vrstva kosminová, složením blízká zubnímu dentinu (viz též
dvojdyšní,
lalokoploutví). Šupiny plakoidní jsou ploténky se špičatým výčnělkem (u
paryb), tvořené
dentinem s vrstvou emailu na povrchu. Anatomicky i vývojově jsou homologické se zuby. Podle tvaru se u
ryb kostnatých rozeznávají šupiny cykloidní, tj. kruhovitého tvaru s hladkým zadním okrajem a s patrnými koncentrickými přírůstkovými liniemi (např.
kapr,
sleď,
štika). Šupiny ktenoidní mají přední kraj zaoblený a zadní vroubkovaný, popř. s trny a zoubky (např. u okouna); b) zbytky šupin plazího typu jsou na ptačích nohách. Splynutím několika šupin vzniká rohovitý pokryv ptačího zobáku (tzv. ramfotéka). Plazí šupiny a ptačí pero jsou homologické orgány, vznikají ze stejného základu (zatímco srst je z vývojového hlediska novotvarem; jednotlivé chlupy se vyvíjely mezi šupinami plazů).
Související hesla
