Sval,
musculus – soubor svalových vláken; orgán pohybu
živočicha. Má šlašitý začátek (na
kosti nebo na jiném pevném útvaru), tzv. hlavu a bříško a na konci přechází ve šlašitý úpon, kterým se připojuje k podkladu (kost, kůže, kloubní pouzdro, útrobní nebo smyslový orgán). Povrch svalu je kryt
fascií. Funkce svalu je dána jeho schopností smršťovat se a uvolňovat; podnět vychází z mozkomíšních
nervů; a) svaly hladké jsou součástí stěn vnitřních orgánů (
žaludku,
střeva,
dělohy,
cév,
průdušnice,
průdušek,
močového měchýře aj.). Pracují pomalu, nezávisle na vůli a prakticky nepodléhají
únavě. Mají i v klidovém stavu stálé
napětí. Jsou řízeny
autonomním nerstvem (viz též
nervová soustava); b) svaly příčně pruhované (kosterní) jsou ovládané vůlí (viz též
svalová soustava,
svalová tkáň); c) sval srdeční (
myocardium) pracuje rytmicky, nezávisle na vůli. Část jeho buněk převzala řízení srdeční činnosti (tzv. převodní srdeční systém); viz též
sinoatriální systém,
sinoatriální uzel.
Související hesla