Valašsko
, rumunsky Valachia – historické území v jižním Rumunsku vymezené
Karpaty na severu a
Dunajem na jihu; dělí se na Malé Valašsko na západě a Velké Valašsko na východě (s centrem
Bukurešť). Ve
starověku bylo Valašsko osídleno
Dáky, 106 – 271
součást římské provincie
Dákie, v 8. – 10. stol. bulharská říše, od 10. stol. uherský vliv. V roce 1324 vzniklo samostatné valašské knížectví, které bylo od konce 15. stol. do začátku 19. stol. vazalem Turecka. 1859 spojeno s Moldavskem, 1861 součást rumunského knížectví (v rámci osmanské říše), od roku 1877 součást nezávislého Rumunska.
Ottův slovník naučný
↑ nahoruValašsko, Valachie, bývalé knížetství na dolním Dunaji, nyní jižní čásť království Rumunského, skládá se z Velikého
V-ka, jež má na 52.565
km2 2,659.517 obyv., a z Malého
V-ka neboli Oltenie, jež má na 25.028
km2 1,181.243 obyv.