Země, třetí
planeta sluneční soustavy, obíhající kolem
Slunce ve střední vzdálenosti 149,6 mil. km. V
periheliu své trajektorie je 4. ledna (vzdálenost 147 mil. km), v
afeliu 2. července (152 mil. km),
excentricita eliptické trajektorie je 0,016 75. Střední rychlost oběhu činí 29,8 km•s
–1, doba oběhu vzhledem ke
hvězdám 365 dnů 6 h 9 min 9,54 s. Kolem osy se Země otočí za 23 h 56 min. Tvar Země se blíží troojosému elipsoidu, největší poloosa měří 6 378 173 m, pólové zploštění Země je 1/298,257. Povrch Země je 510 mil. km
2, hmotnost 5,974•10
24 kg, střední hustota 5 510 kg•m
–3. Země je tvořena kovovým
zemským jádrem, křemičitanovým
zemským pláštěm a
zemskou kůrou. Součástí Země je
hydrosféra (vodní obal),
atmosféra (plynný obal). Všechny sféry vzájemně komunikují a vyměňují hmotu a energii. Procesy v jádře vedou ke vzniku elektrického a magnetického pole (viz též
geomagnetické pole). Osa magnetického pole (dipólu) a rotační osa Země jsou přibližně shodně orientované. Složení Země se blíží složení primitivních meteoritů a kromě těkavých plynných komponent je poměrové množství prvků v Zemi podobné složení Slunce. Jednotlivé slupky jsou vzájemně „odděleny“ diskontinuitami (náhlými změnami
rychlosti šíření seismických vln), z nichž nejvýznamnější jsou
Mohorovičićova diskontinuita a Gutenbergova diskontinuita, oddělující plášť od jádra. Viz též
astenosféra,
Bullenův model Země,
geochemický model Země,
litosféra,
stavba Země.
Související hesla